Základní koncepty
Tělo a mysl
V aikidu cvičíme a rozvíjíme tělo i mysl – učíme se je používat přirozeně, efektivně, jednoduše. A také se učíme, jak dosáhnout souladu mezi tělem a myslí, mezi tím co děláme a co si myslíme. Ke cvičení a synchronizaci těla a mysli nám slouží zejména technika aikida.
Partneři: tori a uke
Většina technik se v aikidě cvičí ve dvojicích. Ten, který vykonává techniku, se japonsky nazývá tori, jeho partner je uke (ten, který útočí a pak přijímá techniku). Obvykle si tito dva po odcvičení čtyř technik role vymění.
Cílem techniky aikida není pomstít se útočníkovi za útok, ale oboustranný rozvoj. Ve dvojici tedy naproti sobě stojí partneři a ne nepřátelé, soupeři nebo protivníci. Partneři, kteří si navzájem pomáhají růst.
Útok v aikidu
Aby tori mohl cvičit aikido techniku, potřebuje útok, se kterým jeho technika bude pracovat. V aikidě začínáme obvykle s velmi jednoduchými úchopy, které nám umožní cvičit techniku pomalu, a tak se ji naučit. Pak se přidávají seky, na kterých se učíme pohyb dopředu a načasování. A pak přibývají pevná držení, přímé údery a kopy, kombinované útoky nebo útoky zezadu. Součástí cvičení aikida je také obrana proti víc útočníkům nebo proti zbraním.
Součástí útoku je samozřejmě schopnost přijmout techniku − ztrácet rovnováhu a v pravý čas použít pád, kterým zachráníme svoje tělo před zraněním. Útok se dá chápat také jako cvičení, které nás učí projevit svůj záměr, přizpůsobovat se situaci a bez předsudků přijímat to, co přichází.
Anatomie techniky
Každá technika se skládá ze vstupu, vedení a dokončení. Vstup je přesun těla (taisabaki), který toriho přenese z prostoru ohroženého útokem na bezpečné místo, ze kterého může kontrolovat ukeho. Následuje vychýlení a vedení ukeho, které končí jeho znehybněním (osae) nebo házením (nage). Do každého útoku se dá vstoupit několika způsoby a každý způsob umožňuje jiné vedení a jiné dokončení.
Začátečníci se učí základní formy vstupů a technik podobně, jako se tanečníci na začátku učí základní kroky a figury. Cílem cvičení těchto jednoduchých forem není zápas, ale rozvoj těla a získání potřebných zručností. Až později se přidávají nesčetné variace těchto základních forem, které přinesou do cvičení svobodu a z aikida se stává víc a víc účinné bojové umění.
Úrovně cvičení
Techniky se dají cvičit ve třech úrovních. Pokud jsou oba partneři v postoji, nazývá se cvičení tači waza (v postoji probíhá většina tréninku aikido). Pokud oba partneři klečí na kolenou, jde o suwari wazu. A pokud uke stojí a tori klečí, mluvíme o hanmi hantači waze.
I když se ve všech třech úrovních cvičí v podstatě stejné techniky ze stejných útoků, každá úroveň má svá specifika. Tači waza umožňuje svobodný pohyb v prostoru, suwari waza zase rozvíjí sílu dolních končetin a správné použití boků. Hanmi hantači waza znevýhodňuje toriho, který musí efektivně používat svoje tělo a výškovou nevýhodu kompenzovat správným vstupem a technikou.
Omote a ura
Téměř každá z technik se dá vykonat dvěma způsoby − omote nebo ura. Omote je přímější varianta, která prochází přímo středem útoku a zamezuje jeho pokračování, naproti tomu ura je kruhová forma, která útok prodlužuje a vede dál až k jeho neutralizaci.
Omote a ura jsou dvě strany téže mince (v našem případě techniky), omote se obvykle provádí v prostoru před partnerem, ura za ním.
Irimi a tenkan
Irimi je přímé vstoupení, tenkan je otáčení. Irimi nám umožňuje přesunout tělo z linie útoku, potkat partnera a převzít kontrolu nad situací. Tenkanem se otáčíme tak, abychom nechali útok projít a mohli se s ním spojit a vést ho. Oba pohyby jsou součástí vstupů, vedení partnera i dokončení technik, často ve vzájemné návaznosti.
Zbraně v aikidó
Velká část technik aikidó bez zbraní pochází z japonských bojových umění se zbraněmi. Proto je cvičení se zbraněmi součástí tréninku – obvykle se používá dřevěný meč (bokken), tyč (džó) a nůž (tantó). S těmito zbraněmi můžeme cvičit každý sám (pak se jedná o suburi − nácvik technik nebo kata − sestavy), nebo ve dvojicích.
Pokud oba partneři mají zbraň, cvičí sestavy připomínající šerm − jeden útočí a druhý se brání. Pokud má zbraň pouze uke, cvičí tori obranu proti útoku mečem, tyčí nebo nožem (mluvíme pak o tačidori, džódori resp. tantódori) a techniky končí odzbrojením útočníka. Pokud má zbraň tori, uke se snaží zabránit ji použít nějakým úchopem a tori pak cvičí techniky aikido se zbraní.
Práce se zbraněmi nám pomáhá pochopit logiku technik beze zbraní a navíc rozvíjí dobré držení těla, sílu v centru těla, pozornost, rozhodnost a přesnost.